Dílo
Dílo Petra Jedináka v současnosti čítá 800 ambrotypií a 10 000 digitálních fotografií, většinou černobílých. Petr Jedinák tvoří většinu svých děl v definovaných sériích, které jsou otevřené a stále do nich přibývají nové kousky. Ročně vytvoří téměř 100 ambrotypií a několik set vybraných digitálních fotografií.
starší tvorba
1975 – 2015
První verze mého webu vznikla v roce 2001. Obsahovala tenkrát několik desítek portrétů a starší projekty Židovské hřbitovy a Parky.
Postupně mé webové stránky doznaly několika redesignů, hojně rozrostly a jejich obsah stal základem knihy CESTY K POTRÉTU.
Jediná krása
2006 – 2024
MOVIE MESSAGES
2009 –
hřbitovní kvítí
2018 –
Květiny nás provází od narození do smrti jako nositelé silných emocí. V této roli jsou s námi od počátku civilizace. Jsou středobodem státních i soukromých rituálů, a to i u nás, kde většina obřadů svůj význam pozbyla. Květina může znamenat vyznání lásky, oslavu božstva nebo čest padlým hrdinům.
Zjistil jsem, že mne zajímá květina jako nositel emoce. Stává se koncentrovanou esencí lásky, hrdosti nebo smutku. Sám jsem takových kytic řadu potkal v bytech slavných osobností, které jsem fotil za Reflex.
Udělaly na mne dojem zejména dvě: sbírka uschlých gratulačních kyticí z každé premiéry, kterými měla vyzdobenou ložnici česká primabalerína Adéla Pollertová a pak za sklem uchovaný viktoriánský obraz z květin, který si neznámý fetišista nechal zhotovit z kytic, které ve Františkových lázních posílal Goethe své mladistvé milence, Ulrike. Ten jsem našel na zdi českého básníka Jiřího Rulfa (1947 – 2007). V tu chvíli mne začaly zajímat jako téma mých fotek.
ANDĚLÉ
2016 – 2019
Po většinu času umělec zhmotňuje ideu, kterou předtím pojal v mysli. Občas se mu však zhmotní něco, co neočekával a nezbude mu, než to do svého díla zapojit a tvářit se, že to tam bylo odjakživa. To byl případ mého střetnutí s anděly a jinými duchy, kteří si vynutili, abych jim věnoval svou první sérii ve formátu 50x50 cm.
Existenci duchovních bytostí jsem přijímal z toho ohledu, že kdyby vůbec neexistovaly, zřejmě bych svůj dosavadní život nepřežil. Neměl jsem však o nich žádnou konkrétní představu. Když jsem jednoho dne objevil na posteli pírko a později na půdě pár andělských křídel, vzal jsem to jako znamení o přítomnosti múz, které se o mne postarají.
Orgasmické portréty
2014 – 2019
„Své partnerky jsem při orgasmu pozoroval vždy, dlouho mi to však nepřišlo jako výtvarný námět hodný zpracování. Pak jsem měl jsem přítelkyni, která se při orgasmu změnila v někoho úplně jiného. To podnítilo mé hlubší zkoumání. Mojí hlavní motivací bylo prozkoumat tajemství. Ženský orgasmus jako muž nikdy nebudu mít. Když jej fotím, dotýkám se něčeho pro mně tajemného a neuchopitelného.“
Námět Orgasmického portrétu vnímá jako bytostně spjatý používanou fotografickou technikou:
„Mokrý kolodiový proces mi umožňuje vytvořit jediný originál, do kterého už nemohu nijak zasáhnout. Stříbrná vrstva, která byla svědkem mimořádného okamžiku, zůstává na skle navždy zakletá. Vytvářím tak magický fetiš, pokud věříte, že fotografie dokáže zachytit lidskou duši. Snažím se vrátit fotografii její věrohodnost, pravdivost, a tajemství. Prostě všechno to, co díky novým technologiím ztratila.“
shibari
2014 –
Holy Body
2007 – 2018