Prezidentská vila
Říká se jí vila tří prezidentů. Postavena byla za Antonína Novotného na počátku šedesátých let, užívána za éry Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka. Po roce 1989 se stejně jako celý areál patnácti komunistických rekreačních vil a hotelového centra Vystrkov u Orlické přehrady ocitla ve vzduchoprázdnu. Pozemky získali původní majitelé, především Schwarzenbergové, vily zůstaly státu, ale v pronájmu je má podnikatel Miroslav Provod (ano, jeho jméno je spojeno s kontroverzními causami devadesátých let). Některé z vil jsou elegantní, kombinují funkcionalismus s bruselským stylem, až na jedinou jsou celkem zachovalé a fungují stále jako rekreační objekty. Na víkendovou party, obchodní či milenecký výlet ideální, ale protože se v nich nebydlí, jen přespává, působí jako bez života.
Prezidentská vila je nejprestižnější, od ostatních se liší i svou architektonickou koncepcí. Je vzdušnější, s velkou terasou, obklopuje ji rozlehlý pozemek a jako jediná má i vlastní bazén. Navíc stojí trochu odděleně, vysoko na kopci. Kdysi z ní musel být krásný výhled na přehradní jezero, za těch čtyřicet let už ale vyhlídka zarostla borovicemi.
Na vilu, kde se v roce 1995 točil i Renčův film Válka barev, jsem se byl poprvé podívat v roce 2000. Byla sešlá, ale neponičená. Před pár týdny jsem u ní byl znova –- a vypadá hrozně. Miroslav Provod říká, že takhle ji letos v létě zničili vandalové, a prý se s tím nedá nic dělat. Plot tu nejde postavit, pozemek patří někomu jinému, neustále vilu hlídat a opravovat je prý také vyhazováním peněz. Za chvíli by nová okna někdo rozbil stejně jako ta stará. Provod dokonce nabízí, že vilu pronajme i zadarmo, jen když se o ni někdo postará.
Vila by se skutečně hodila jako reprezentační sídlo, pro společenské akce nebo večírky. Žít se v ní celoročně asi nedá, pokoje nejsou dvakrát útulné a praktické, zato by se tu dalo sedět a relaxovat, na terase opalovat, v bazénu ochladit a večer jíst, pít a bavit se. Někomu by se hodila i jako letní ateliér, světla je tu díky obrovským oknům plno. Kdybych byl dostatečně bohatým a trošku marnivým magnátem, možná bych si ji pronajal. Možná bych ji chtěl i koupit -- kdyby ostatně stát všechny orlické vily prodal, udělal by asi nejlíp, alespoň by ožily. Ale magnát nejsem, tak můžu jen napsat, že je škoda, že takový výjimečný dům s neobvyklou minulostí chátrá.
Text andrej Halada, Foto petr jedinák
zdroj: časopis Reflex