ORGIE NA KONCI SVĚTA

 

Blíží se konec.

Konec Světa.

Co taky jiného!

A jak s ním naložit?

Prostě ho prošukat.

Stejně, jako jsem kdysi prosouložil 17. listopad 1989, konec totality.

Na Národní jsem ten den byl a svůj revoluční dějinný vklad učinil.

Okolo druhé jsem se v holičství vedle prodejny Krásná jizba nechal poprvé v životě ostříhat téměř dohola.

 

Vlásky padaly k zemi a zmíraly.

Stejně jako totáč.

Kdo ví, co by bylo, nebýt této mé soukromé vzpoury proti zavedeným pořádkům a mé bytostné touhy po změně?

Třeba TO byl ten poslední dílek, který převážil misku dějinných vah a spustil všechny ostatní změny.

A třeba taky ne.

Každopádně na ten podvečerní sex, ozvláštněný dotyky čerstvého strniště na hlavě, vzpomínám dodnes.

Dodnes, kdy se zase blíží konec Světa.

Všichni to tušíme – a Kittchen to ví.

„Až to tady bude všechno hořet

chtěl bych hořet vedle tebe…“ ,

zpívá v jedné z mých nejoblíbenějších skladeb.

A co s tím?

Pronajmout si na Orlíku bývalou komunistickou vládní vilu a uvítat ho hezky po svém.

Prošukat ho.

A ještě si vzít do ruky foťák a všechno to nafotit.

A kameru a natočit o tom klip.

Poslouchejte!

Dívejte se!

Točit klipy mne baví.