Erotické porno: Pravda versus lež
„Možná se posunulo tvoje vidění… fotografie záhybů dámských přirození většina běžné populace řadí do oblasti pornografie, Petře, jakkoli je umělecky promyšlená a propracovaná.“
…douška, která mě před časem přiměla k prozkoumání zmíněného termínu a k zamyšlení. A k čemu jsem dospěl?
„Není-li většinová populace schopna vyjít ze svých stereotypů vnímání, kašlu na to, kam si mě zařadí.“
Jsou-li jí lživé, nelidsky vyretušované, glamour fotky po chuti, neshodneme se v jídelníčku a musíme stolovat odděleně. Pro mě jsou pravdivost a autenticita základními hodnotami při posuzování libovolné umělecké aktivity, včetně mé vlastní. A že je ta sebereflexe drtivě upřímná, vím jen já sám.
Teprve fotografie, které tímto procesem projdou, smí vidět svět. Moje lpění na pravdivém výrazu má nejspíš své kořeny v mé více než dvacetileté praxi profesionálního fotografa v denících a tištěných magazínech.
Tedy nikoli v reklamě.
Svět chce být klamán. Respektive, jeho konzumní většina. Ta pluje do klidného přístavu nesvobody a rezignace, naváděná majáky falešné morálky.
Mé fotografie nelžou. Ty kolodiové už ze své podstaty nemohou, neboť proces vzniku neumožňuje sebemenší manipulaci s výsledným obrazem. Ty digitální pak prezentuji v tak rozsáhlých celcích, že by se v nich vylhané odchýlení od reality nejspíš projevilo.
Erotika ze své definice (pochází z řeckého slova eros – sexuální touha či vášnivá láska – a zahrnuje ideu lásky, svobodu volby a touhu po konkrétní milované osobě) nevylučuje pornografii (pochází z řeckých slov porné – děvka, prostitutka nebo otrokyně ženského pohlaví a graphos – psaní o něčem). Ve svých modelkách se snažím najít všechny rozměry jejich osobnosti. Na děvku narazím téměř vždy. A co teprve když jednu takovou posvátnou děvku miluji a žiju s ní… Mám před její krásnou kundou předstírat, že ji nemá?
To prostě nemohu. Nepřipojím se k pokrytecké prudérnosti, která po nocích sleduje vylhaný sex na erotických televizních kanálech.
Na to ji mám moc rád.
Na to se mám moc rád.
Vážený pane, až do Prague Photo 2016 jsem vás neznal. Ambrotypie bylo to nejlepśí, co jsem tam viděl. Pak jsem byl na vernisáźi vaší výstavy v Dolmenu a jen jsem si potvrdil můj názor na vaší tvorbu. Libí.
Děkuji moc.
Erotika koketujíc s pornografií a pornografie zase s erotikou. Je však moudré držet se svého a nehledět tolik na pindy druhých. Ono né vždy oni o tom něco ví. A kolik z nich se na tom ukájí. Přesto mají hloupé řeči, aby působili lépe.
Však jsou tací co myslí to dobře a dovedou právě k tomuto zamyšlení. Je správné, však nad míru jasné. Co bychom bez této tvorby dělali? Konzumovali jen nezáživnou pornografii na internetu. Umělá nuda a lži! Ach…
Hledávám čas od času něco zajímavého, co bude inspirativní a dráždivé. Ale jak koukám videa mě většinou jen odradí. S fotkami je to trochu lepší, ale! Například vaše fotografie jen tak nenajdu. Musím je hledat až pod vašim jménem. Avšak děkuji! Za to, že tu jsou. Že se mohu kochat tou krásou a být škádlena chutí – touhou.